Záchranná akce: kachnohusa Písklanda
Publikováno 30.12.2012 v 16:58 v kategorii Noví (za)chráněnci, přečteno: 392x
Babiččina kachnohusa je zasloužilá matka stovek kachňat. Babička ale končila s jejich chovem a tak se chtěla zbavit i jí. Museli jsme babičku přemluvit, aby ji ušetřila a slíbili jsme, že jí najdeme nový domov. Domluvili jsme se s druhou babičkou,která má chov stejných zvířat, že by si ji u sebe nechala na dožití. Museli jsme ji tam už jenom dopravit.Chytila nám ji teta, nadšená z toho pochopitelně nebyla. Ještě jsme ji před cestou pochválili a pohladili a pak jsme ji dali do klece. Cesta pro ni nebyla moc příjemná a pořád kejhala. Nakonec to ale zvládla.
Když jsme ji vyndali u babičky z krabice, chvilku se nedůvěřivě koukla kolem, jestli už pro ni ta hrůza skončila a potom vyběhla ven. Zrovna v tu dobu si babička pořídila dvě tmavé kachnohusy, takové do hněda. Společně s jednou bílou se do naší Pískladny pustily. Nejdřív k ní natahovaly krky a pak do ní štípaly. Očividně nebyli jejím příchodem příjemně překvapeny. Písklanda se ale nedala a oplatila jim to. Pak se za jednou rozběhla a pořádně ji štípla, na oplátku. Najednou se "domovské" husy klidily od nováčka a Písklanda si po chvíli nejistoty začala zobákem čistit peří.
Za chvíli k ní přišel jeden houser, chvilku na ní koukal a zase se o kousek přiblížil. Písklandě nevadil, ale moc si ho nevšímala. Nechali jsme pak pány domácí seznámit se s novou kamarádkou.
Teď, 10.2. jsme se byli na Písklandu podívat. U babičky se jí daří, prý ještě vyvedla dvoje mladé.
Jsme rádi, že neskončila na talíři a dál si užívá života.
Komentáře
Celkem 4 komentáře
Svatební fotograf 03.01.2013 v 10:22 Kachnohusa je super název :) Jste šikulovém že jste ji zachránili :))
Milovník zvířat 12.02.2013 v 18:13 Moc děkujeme za pochvalu. Jiný název pro tohle okouzlující stvoření bohužel neznáme :-)
HXcxsNtHXayFk 23.04.2013 v 11:58 Z historie ze1vodu podle slov pořadatele a jeho hirtcsioke9ho tfdmu:Kdo me1 hodně času, přečtěte si z loni objevenfdch ane1lů o historii tohoto běhu z pera pracovnedka faseku historie sportu archeologicke9ho fastavu ČSAV Jana Nove1ka,CSc.: Poče1tky běhu na Bfdčed ske1lu sahajed do vzde1lene9 minulosti a ač se to nezde1, ovlivnily i dějiny same9ho našeho ne1roda.V prvnedm zdokumentovane9m ročnedku, kterfd ale zdaleka nebyl prvnedm, vyhre1l jistfd maledř Jan Nove1k (pouhe1 shoda jmen!), kterfd na oslavu vedtězstved ozdobil předslušnou jeskyni na obre1tce malbami, ktere9 se zče1sti dochovaly (podobizny soupeřů smyl čas, zůstaly momentky ste1da, ktere9 je tehdy hnalo z Řečkovic po nynějšed trase).Po několika staletedch se začaly běhu fačastnit i ženy. Slavnou trojne1sobnou vedtězku Venuši Nove1kovou (pouhe1 shoda jmen) zvěčnil jejed strfdc sochař Jindřich Nove1k (opět shoda jmen), soška vedtězky se však ztratila a až nede1vno byla nalezena u Pe1lavy a omylem zařazena do sbedrek věstonicke9ho muzea.Dějiny šly de1l starořecke9 olympie1dy zde měly sve9 pevne9 medsto probedhal tu běh maratonskfd, boj s bfdkem a někdy i s Mednotaurem, kterfd jeskyni obfdval.Praotec Čech přišel na Ředp ve středu, to se všeobecně ved. Me9ně je zne1mo, že sobotu předtedm běžel i s Lechem a družinou Bfdčinu proto už jim nezbylo sil k delšedmu pochodu a medsto u Rfdna se usadili u Vltavy. (Tehdy byl Lech prvned, Čech třeted, mezi nimi se umedstil be1snedk J. Nove1k zase shoda jmen).Cyril s Metodějem se vydali na Moravu přile1ke1ni znamenitou pověsted běhu Metoděj byl nejle9pe třeted ze svfdch 12 fačasted, Cyril dokonce jedenkre1t vyhre1l (863 n.l.).Dlouhe1 le9ta tre9novali na trase křiže1čted rytedři, než se vydali dobfdvat svatou zem. Jan Žižka si zde o ostružinu vypedchl oko, ale protože by to nemohl prezentovat jako pracovned faraz, rychle se přesunul do nejbližšed bitvy…de1l to zne1te.Napoleonske1 vojska prohnala sve9 nepře1tele celou třicedtkou a pak je zdecimovala u Slavkova.To bylo před 197 lety. Pote9 sle1va Bfdčiny poněkud vychladla, fačast klesala a klesala, až se uste1lila na několika stovke1ch nejvěrnějšedch. Potud historik sportu Jan Nove1k, CSc. A tomu, kdo chce take9 vstoupit do dějin, nezbfdve1 než v sobotu po deve1te9 přijedt k te9 Delvitě, zapsat se do startovned listiny a běžet a běžet a běžet…
GhPvCkbadyIedOYA 25.04.2013 v 14:00 No myslel jsem, že jste si nějakou tu předmluvu v průvodci četli, ale budiž ještě jnodeu. Původně stejně jako všude okolo(vfdjimka třeba Vysočina) byla v Krase klasifikace Welz., proto ta ředmske1 čedsla u he1kovaček, s ne1stupem sportovnedho lezened a mlade9 generace (v tehdejšed době)se čedsla změnila na arabske1 a volně přelezene9 či nově vznikajedced cesty v te9 době byly hodnoceny klasifikaced, ktere1 se vyvedjela souběžně s UIIA, ale byla poněkud tvrdšed, zejme9na v 6 a 7 stupni, čedm vyššed stupeň tedm vedce se to bledžilo UIAA, to byl stav do zače1tku 90.let, pak přišla dalšed parta mladfdch v čele s Bulharem, ktere1 začala dělat jednak cesty shora (do te9 doby ze spodu) a druhak poněkud změkčila klasifikaci a tak se tu v 90.letech motaly vedle sebe dvě klasifikace bez ladu a skladu. To jsi musel vědět co lezeš a od koho,aby sis ne1hodu nenaběhnul. V roce 2002 jsme učinili prvned pokus tyto klasifikace přibledžit sobě a odstranit ty nejmarkantnějšed rozdedly, ktere9 byly a ktere9 jsme si jak kdo pamatovali s tedm, že klasifikace zůstala trochu tvrdšed oproti standardu na ze1padě. Teď me1m představu, že by se to mohlo doladit (spousta oklouzanfdch cest zůstala na původned, některe9 novějšed cesty mohou bfdt trošku uledtle9, něco se někde vyle1malo takže je to buď těžšed nebo lehčed, na něco jsme zapomněli apod.)při zachove1ned poněkud tvrdšed klasifikace než je v civilizovane9m světě zvykem, takže rozhodně se až na vfdjimky nebude markantně zvedat a mnohdy se upraved + - aby si cesty vedle sebe odpoveddaly a nebyly třeba opačně. Takže si doufe1m už rozumedme.:-)). Vlk